Kniha Řeč o řeči je především souborem studií zaměřených na různé oblasti užívání řeči: řeč (a jazyk) v různých sférách komunikace, na to, jak funguje řeč v běžném životě dospělých (např. Jsme v řeči in? – o módě a „nákaze“ v řeči, Humor v řeči, řeč humoru) i dětí (I děti prožívají svou řeč?), ve veřejném styku, v administrativě i v odborném styku i ve škole; na to, jak se řeč mění (viz např. Expanze předložky na) a kterým vlivům a jak podléhá, kteří činitelé ji ovlivňují, kterých nedostatků se uživatelé dopouštějí a proč, a to ve volbě pojmenování (např. při vyjadřování přibližné míry, viz výrazy téměř, skoro, necelých, …), v tvarech slov, ve větných konstrukcích.
Řada statí se zaměřuje na frazeologii, na její mnohdy neadekvátní užívání při tvorbě projevu i na její mylné chápání při recepci, ale také na její vtipné variace a aktualizace. Studie poskytují pohled i na dynamiku v uvedených rovinách, předznamenávají i jisté vývojové tendence češtiny.
Mnohé studie se tematicky dotýkají (vedle vážných problémů řečových) i humorné stránky vyjadřování, zvláště, ale nejen frazeologického. Vedle tvorby projevu (i s uvedenými rysy) si všímají i přijímání textu adresáty včetně jejich problémů s neporozuměním a nedorozuměním vzniklým nezáměrně i záměrně autory a příjemci.