V předmluvě k této knížce se autor, Václav Větvička, původní profesí biolog, pokouší vysvětlit, proč je tato knížka korálková. Korálkovou vizi měl už po katastrofální povodni v červenci 1997, kdy věnoval celé jedno rozhlasové Dobré jitro řekám, zejména řece Vltavě. Mlýny, osady i města při řece mu připadaly jako korálky navlečené na nitce Vltavy. V jiném rozhlasovém Dobrém jitru takovou nitkou byl první pražský silniční okruh, silnice číslo 101. Málokdo si asi všiml, že to je trasa, která nemá ani start, ani cíl, skutečně Prahu doslova obtéká, obvazuje. Všechna ta lidská sídla – při této, ale i jiných silnicích – jsou takovými korálky.
Nitkou s navlečenými korálky může být i sám život, třeba jen jeho roční koloběh. Od prvního sněhu až po podzimní, listopadové dny. Co všechno je možné na takovou roční nitku navléknout! Betlémy i hlas zvonů „nad závějí“, rozmanitá řemesla, bez nichž a řemeslnické dovednosti by se život snad ani neobešel, brány do měst i do života, kraj chmelnic i někdejších obyvatel české kotliny, historii vlastní země i míst, do nichž vás tato knížka přivede. Je určena i těm, kteří nezaslechli nedávná rozhlasová Dobrá jitra Václava Větvičky a mají chuť poznávat i ty nejobyčejnější věci v životě.