Výběr Fouskových epigramů, aforismů a myšlenek není pouhou hříčkou pro ukrácení dlouhé chvíle. Je to osobní zmapování uplynulých desetiletí. Autorova satira je přímá, často hořká, bez jinotajů. Mnohé texty Fouskovi příznivci dobře znají, vždyť už před několika desetiletími zaznívaly v autorských blocích v divadle Semafor v pořadu Miloslava Šimka „Zavěste, prosím, volá Semafor“, později v Divadle Jiřího Grossmanna, v klubech, na rozhlasových stanicích ČRo 2 a ČRo Plzeň, na pódiích naší vlasti i za hranicemi u krajanů. Tvorba Josefa Fouska – literární (přes dvě desítky knih), písničkářská i básnická – má stále své čtenáře a posluchače, neboť je aktuální. Umělec měl od roku 1965 přes padesát fotografických výstav.