Autor v knize propojil své zápisky s postřehy a vytvořil jakousi „encyklopedii intelektuála“, malé, někdy ironické úvahy a myšlenky širokého dosahu. Svébytné minimyšlenky představují originální, poněkud nezvyklou symbiózu vážného s nevážným. Bedřich Loewenstein se pokouší nahlížet pod povrch floskulí a nereflektovaně používaných pojmů, čímž vyniknou překvapivé souvislosti. Vážnému upírá patos a kanonizovanému nedotknutelnost.