Karel Hvížďala již v 80. letech v exilu korespondoval s dvacítkou českých spisovatelů žijících v emigraci (mj. Kryl, Beneš, Filip, aškenazy, Fischl, Listopad, Škvorecký, Škutina, Binar, Lustig, Hutka či Brousek).

Tato unikátní kniha vyšla u nás (kromě exilového vydání v r. 1981) pouze v roce 1992, od té doby sice několik autorů zemřela, jiní byli oceněni různými vavříny. V každém případě tato výpověď generace velkých spisovatelů 2. poloviny 20. století neztratila nic na své aktuálnosti a poodhaluje čtenáři, jak se tito lidé, jejichž jazykem byla čeština, cítili v zahraničí, kde bohužel tento jazyk nemohli používat.