František Kožík navštívil Bretaň poprvé ve třicátých letech minulého století a vracel se do ní v letech sedmdesátých. Srovnává a vzpomíná na obě své cesty a je uchvácen drsnou krásou této výspy Francie v Atlantickém oceánu.
Své vyprávění o přírodních krásách a památkách doplňuje keltskými pověstmi a pohádkami. Setkání s bretaňskou kulturou a starobylým jazykem na něj silně zapůsobilo. Předmětem jeho cestovatelského zájmu jsou tajuplné menhiry, půvabná lázeňská městečka, drsné přístavy...