Brochova Teorie masového šílenství je souborem jeho prací z let 1939
až 1946, které chtěl vydat roku 1951 v americkém exilu, kam díky Jamesi
Joycovi uprchl před Hitlerem. překazila mu to však smrt. S oporou
o soudobé nejnovější poznatky z filozofie, psychologie, sociologie a politologie
chce ukázat na filozoficko-psychologické příčiny masového
šílenství, probíhajícího v totalitních státech nejen fašistického, ale i komunistického
typu.
Nezůstává však u konstatování pouhých příčin
a nastiňuje cestu, jak proti masovému šílenství účinně bojovat. Navýsost
aktuálně pro nás mohou znít Brochova slova, že při neustále nutné
obraně demokracie před totalitarismem „se masy nikdy nenechají
odbýt prázdnou sebechválou demokracie“ a že jalovými „tirádami je
ženeme pouze tam, kde se jim nabídnou konkrétní, i když strašné cíle,
tedy do armády fašismu“.