Ústavní právo je právním odvětvím, které je tvořené systémem právních norem regulujících společenské vztahy, jež mají základní význam pro stát a společnost. Vznik psané ústavy jako zvláštního právního aktu nejvyšší právní síly je spjat se vznikem moderního státu a je jedním z jeho vnějších projevů. Rozlišujeme ústavu v materiálním a formálním smyslu. Za ústavu v materiálním smyslu lze považovat všechna právní pravidla, která tyto otázky upravují, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí v právním aktu nazvaném ústava nebo v běžném zákoně, smlouvě, nálezu Ústavního soudu. Ústava ve formálním smyslu vzniká až v 17. a hlavně v 18. století jako právní dokument, který upravuje ústavní materii, avšak navíc se vyznačuje zvýšenou právní silou. Vzniká tak ústava jako základní zákon, odlišný od zákonů běžných.
Předložená publikace je výsledkem dlouhodobého zájmu autora o výzkum státoprávního a správního vývoje v českém prostředí. Čtenáři v knize naleznou množství odkazů na literární a pramenné zdroje, případně na další literaturu.