Andělé všedního dne napsal Michal Viewegh v roce 2007, když v sobě zpracovával téma smrti blízkého člověka. Nyní vychází znovu s filmovou obálkou u příležitosti premiéry stejnojmenného filmu Alice Nellis, které Andělé všedního dne posloužili jako filmová předloha.

Andělé všedního dne vypráví o jednom obyčejném dnu čtyř andělů, kteří mají za úkol převést tři lidi ze života do smrti. Všichni tři lidé mají zemřít v jeden den a andělé jsou tu proto, aby na vše dohlédli a zhodnotili minulost, činy a úmysly každého z nich.
Lidé, Ester, Zdeněk a Karel jsou stejní jako každý druhý, které denodenně potkáváte v davu. Ničím nevynikají a ničím se neliší. Společné mají jen jedno, svou smrt. Všichni zemřou pátého září a andělé všedního dne jim budou asistovat.

Jak nové vydání své knihy komentuje sám autor, Michal Viewegh?

"Novelu o čtyřech laskavých andělech, kteří v úterý 5. září 2006 vstoupí do života (i smrti) několika lidí z pražských Nuslí, jsem před sedmi lety napsal jako parafrázi aforismu, jenž se mi vždycky moc líbil: V boha nevěřím, ale chybí mi. Existují andělé? Žijí mezi námi? Pomáhají nám? Moje žena mi přísahala, že když jsem byl v předloňském prosinci v klinické smrti, viděla vysokého anděla stát u mé nemocniční postele — nicméně ani po takovém očitém svědectví jsem v existenci andělů zcela uvěřit nedokázal.

Nevěřím příliš v anděly — ale chybějí mi teď víc, než jsem si kdykoli uměl představit. A protože krom nového vydání Andělů všedního dne přichází do kin také stejnojmenný film, zdá se, že v tom nebudu sám."