Tento částečně autobiografický román (Vargas Llosa, který několik let také z donucení studoval na vojenském gymnáziu, se dá identifikovat v postavě Básníka) se stal jedním ze zakládajících děl boomu latinskoamerické literatury 60. let, k jeho proslulosti v Peru přispělo mimo jiné i to, že jeho výtisky byly na dvoře vojenského gymnázia manifestačně spáleny. Vargas Llosa zachytil konflikt chlapců s nesmyslným vojenským drilem a absurditou lživého světa dospělých zcela novými postupy, které později zdokonalil a rozvedl v dalších svých knihách (prolínání časových a vypravěčských rovin, nejistá identita postav, tzv. skrytý údaj, zvyšující napětí jako v detektivce, otevřené interpretační možnosti apod.).