Kniha je výjimečným svědectvím o odvrácené straně života velkého básníka, jehož skutečný příběh obvykle neplní řádky učebnic. Autorka se s Neumannem setkala v roce 1904. Začala navštěvovat jeho proslulou vilu v Olšanech, zanedlouho se sblížili a uprchli do Vídně.

Následovalo osmnáct let společného života; láskyplné chvíle se střídaly s obdobími nenávisti a útěků jednoho či druhého. Neumannova záliba v alkoholu a milostných avantýrách je známa. Memoáry zachycují – často ve skandálních souvislostech – celou řadu osobností: bratry Čapkovy jako plagiátory a kariéristy, Tomana jako pobudu, záletnou Majerovou i mnohé další…

Kniha se dá číst různě – jako „drby“ o slavných, kapitoly z dějin české literatury, román o nelehkém ženském údělu i feministický pamflet vyrovnávající si účty se světem mužů. Není divu, že byla v době svého vzniku nepublikovatelná.