Našel jsem ve sklepě krabici po tatovi a na ní bylo jeho rukou napsáno Staré nepotřebné hadry. A uvnitř opravdu nebylo nic jiného, i když jsem tam čekal skrytý poklad. A to mě přivedlo na myšlenku napsat pohádky O nepotřebných věcech a lidech a tak se bude jmenovat i knížka se čtrnácti pohádkami. Nedovedu si představit život v temnotě. Všechno, co dělám, je víc nebo míň spojeno se zrakem, musím se dívat, musím vidět. A kdo se dívat nemůže, potřebuje pomoc, které není nikdy dost. Nahrál jsem různá čtení pro nevidomé a teď pro Světlušku taky sedm těch mých příběhů, které právě držíte v ruce. Tak se těším, že si je můžou poslechnout děti i dospělí! Moc mě bavilo je psát, tak i Vás bych rád potěšil, až je budete poslouchat, zasmějete se, dojmete nebo se budete i trochu bát. A taky pomůžete těm, kteří vidět nemohou. Hodně štěstí Vám i Světlušce přeje Arnošt Gpldfam.