W. Nairz byl prvním Rakušanem, který stál na vrcholu Everestu. Byl i vedoucím expedice, při které P. Habeler a R. Messner jako první lidé na světě vystoupili na vrchol nejvyšší hory světa bez použití kyslíkových přístrojů.

V knize je zachyceno jedno z významných období himálajského alpinismu, kterým byla 80. a 90. léta minulého století. V jedné z kapitol je uveden tehdejší pohled lékařů na rizika spojená s výstupem na vrchol Everestu bez kyslíkového přístroje - v roce 1978 to bylo velmi frekventované téma. W. Nairz je rovněž velkým protagonistou balónového létání, této disciplíně jsou věnovány závěrečné kapitoly velmi zajímavé knihy.