Zkušená autorka Zuzana Nováková (roz. Renčová) se v příběhu o rodině politického vězně vyrovnává částečně i s vlastní zkušeností. Klade si v něm otázku po možnostech „svobody na svobodě“ ve státem diktovaném životě. Umně využívá mnohost perspektiv, a to i za přispění spoluautorství svého manžela Jaroslava Nováka. Právě jeho kapitoly, inspirované farářem Ladislavem Simajchlem, který se „černých ovcí“ společnosti ujal, oslavují hrdinství v době, kdy scházelo. Hlavní hrdinkou je malá Viktorie, již stesk po otci – básníkovi a „vlastizrádci“ – inspiruje k vlastní básnické tvorbě. Psát na slovácké dědině, kde je spousta práce, však není jednoduché. Básně sice pro Viktorii představují útočiště, ale zároveň staví další hradby mezi ni a chladnou matku Helenu, která navzdory svému vychování a vzdělání dře od rána do večera a pro poetickou duši nemá pochopení.