Autor knihy studoval v letech 1975 až 1980 v Leningradě, dnešním Sankt Petěrburgu, v tehdejším Sovětském svazu. Tedy v normalizační době, kdy oficiální názory byly nějaké a skutečnost odlišná. Drsné klima severní polární noci a spousta dobrodružných, smutných i humorných příhod po dobu pětiletého vysokoškolského studia vyvrcholí autorovou cestou na Sibiř a Ťan-šan „načerno“, bez „bumážky“. Kniha přináší velice svěží a neotřelý pohled na všední i sváteční dny v „Sojuzu“ a množství detailů dodává autorovu vyprávění prostor a bohatost. Subjektivní i objektivní pasáže popisu svých zážitků a zkušeností se mu daří skloubit do poutavého textu, který je navíc kořeněný vtipem. Přínosem je také to, že povětšinou nechává na samotném čtenáři, aby si vytvořil o někdejší době a prostředí svůj názor.