Těchto třicet tři nahrávek symbolizuje vysněnou společnou cestu J. Schelingera a F. R. Čecha od legračních popěvků k vážnému rocku. Vedena jsou jako dvě sólová/kapelová alba s bonusy, ale podstatou jde spíše o kompilace stylově a zvukově silně různorodých písní, u prvního titulu dokonce ještě částečně spojených se zpěvem Viktora Sodomy. Na své si tak zčásti přijdou fandové výchozích jednoduchých dupaček s až dadaistickými texty, ale rýsují se tu již také působivé balady a na normalizační poměry dost hlasité nahrávky, včetně podivuhodných cover verzí. Slyšet domácí podobu songů původně od Beatles, Santany, Status Quo či dokonce Black Sabbath tehdy bylo opravdu mimořádnou událostí. K tomu přidejte několik vydařených skladeb kytaristy O. Říhy, postupně narůstající autorský podíl samotného Schelingera a v bonusech také hitovky J. Uhlíře nebo K. Svobody. Překvapivě v jednom roce 1975 u Supraphonu a Pantonu vydaná alba jsou tak posluchačsky hodně pestrá, ale příští směřování k pěvecky a instrumentálně výborné rockové muzice s propracovanějšími texty je již jasně patrné. V bookletu najdete dobové i nové ohlasy a dokumentární fotografie. Toto 2CD je vhodně nutným doplňkem před třemi roky podobně společně reedovaných, ale původním datem vydání pozdějších alb Hrrr na ně a …nám se líbí.