Eunuška (1970) je nekompromisně upřímná analýza situace, v níž se nacházela západní žena na konci 60. let 20. století. V jednotlivých kapitolách (Kosti, Vlasy, Lůno prokleté, Energie, Puberta, Ideál, Altruismus, Objekt mužské fantazie, Rodina ad.) podrobně a s charakteristickým suchým humorem rozebírá, jak se žena prostřednictvím mechanismu podmiňování učí od dětství ženskému stereotypu, poukazuje na jednotlivé aspekty a způsoby, jakým společnost ženy "kastruje", a volá po návratu k přirozenosti a celistvosti, s níž se žena narodila. Kniha je šokující polemikou nejen s freudovským pojetím ženy jako vykastrovaného muže, ale i s "mystikou ženství" a s autoritami všeobecně. Jako dokument sexuální revoluce 60. let propaguje nezbytnost uvolnění ženské sexuální energie, která ženy osvobodí a konečně jim umožní plně využít vlastního potenciálu. Studie se stala milníkem hnutí za ženské osvobození; inspirovala nejen ženy-intelektuálky a ženy v domácnosti, ale i muže - Eunuška totiž považuje muže za stejně nesvobodné jako ženy. Ovlivnila celou generaci, dočkala se mnoha vydání a překladů do řady jazyků. Žebříček amerického časopisu Time ji právem uvádí mezi sto knihami, které se zásadním způsobem podílely na utváření myšlení světa 20. století.