Sazba daně u služeb - změna
Podle § 47 zákona o DPH jsou uplatňovány v České republice tři sazby daně. Vedle základní sazby daně ve výši 21 %, jsou využívány dvě snížené sazby daně, a to první snížená sazba daně ve výši 15 % a druhá snížená sazba daně ve výši 10 %. U služeb se obecně uplatňuje podle § 47 odst. 4 zákona o DPH základní sazba daně ve výši 21 %, s výjimkou služeb uvedených v přílohách č. 2 a č. 2a k zákonu o DPH. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje první snížená sazba daně (15 %) a u služeb uvedených v příloze č. 2a, která byla do zákona o DPH doplněna novelou provedenou zákonem č. 6/2019 Sb. s účinností od 1. 2. 2019, se uplatňuje druhá snížená sazba daně ve výši 10 %. Novelou zákona o DPH, který je součástí zákona č. 256/2019 Sb., kterým se mění zákon o evidenci tržeb a zákon o DPH se přesunou, a to s účinností od 1. 5. 2020 některé služby z dosavadní základní či první snížené sazby daně do druhé snížené sazby daně. V článku je nejprve shrnuto základní vymezení sazeb daně a návazně obecná pravidla pro stanovení sazeb DPH u služeb. V dalším textu jsou podrobněji vysvětleny dopady změn sazeb daně u služeb, provedené s účinností od 1. 5. 2020. V závěru článku je vysvětleno stanovení základu daně a použití sazeb daně u záloh na vodné a stočné…

Režim skladu
Dodání a pořízení zboží s přemístěním v režimu skladu (režim skladu) je zvláštním daňovým režimem při obchodování se zbožím mezi členskými státy, který je od 1. 1. 2020 upraven ve směrnici o DPH. Novelou zákona o DPH, která je součástí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU se pravidla pro režim skladu upravují v novém znění § 18 a v navazujících ustanoveních zákona o DPH, a to v souladu s předpisy EU. V článku jsou vysvětlena s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro režim skladu, podle nichž mohou plátci postupovat již od 1. 1. 2020. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy nezbytné pro aplikací režimu skladu a následně jsou vysvětleny základní principy tohoto zvláštního režimu, včetně případů, kdy dojde ke změně podmínek při uplatnění tohoto režimu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro vedení evidence po účely DPH o přemístění zboží v režimu skladu a úprava pravidel pro podávání souhrnného hlášení…

Vracení nadměrného odpočtu
je podle současné právní úpravy upraveno v § 105 zákona o DPH, a to v návaznosti na příslušná ustanovení daňového řádu. Součástí vládního návrhu zákona, kterým se mění daňový řád a další související zákony je také novela zákona o DPH. Tímto zákonem, který by měl nabýt účinnosti v průběhu roku 2020 je navrhováno upravit pravidla pro vracení nadměrného odpočtu. Tímto zákonem je jednak navrhováno zavedení institutu zálohy na nadměrný odpočet v návaznosti na úpravu pro vracení zálohy na daňový odpočet v novelizovaném znění daňového řádu a návazně také faktické prodloužení lhůty pro vracení nadměrného odpočtu. V článku jsou nejprve vymezeny základní pojmy, které jsou důležité pro aplikaci pravidel pro vznik a vrácení nadměrného odpočtu. Návazně jsou shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně. V dalším textu jsou v návaznosti na daňový řád shrnuta aktuálně platná pravidla pro vracení nadměrného odpočtu podle zákona o DPH. V závěrečné části textu je upozorněno na navrhované změny pravidel pro vracení nadměrného odpočtu, které by měly nabýt účinnosti v průběhu roku 2020…

Zákoník práce - další práva a nároky
Zákoník práce a další pracovněprávní předpisy neuvádějí některé výhody a další práva nad jeho rámec, i když zaměstnavatelé je často zaměstnancům poskytují. Jedná se např. o delší dovolenou nad zákonnou výměru, další placené pracovní volno, vyšší příplatky za práci apod. V personální praxi je ovšem takový postup možný, neboť se vychází ze zásady, že zaměstnavatel může poskytovat nároky, které zákoník práce nezakazuje. Musí se to ovšem uvést např. ve vnitřním předpise, v kolektivní či v pracovní smlouvě nebo v dalších opatřeních zaměstnavatele..

Ochrana zaměstnavatele před konkurenčním jednáním
Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Každá firma se proto snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Proto zákoník práce umožňuje sjednávání konkurenční doložky se zaměstnanci na dobu po skončení pracovního poměru a v jeho průběhu omezuje výdělečnou (konkurenční) činnost zaměstnance…