Islandská rodová sága o Grettim, složená ve 12. nebo na začátku 13. století, podává obraz rodového zřízení, které v 10. století zavedli na Islandu norští vystěhovalci: nesváry mezi jednotlivými rody podléhají zákonu krevní msty, mírněného jen stěží rodovými sněmy.

Hrdinou ságy je příslušník jednoho z předních rodů, nepřemožitelný Gretti. Jeho odsouzení k vyhnanství je těžkou křivdou, k níž dochází pro křivé nařčení ze strany těch, kterým pomohl v jejich nouzi. I jako psanec však vykonává jeden hrdinský čin za druhým, nad svými soky totiž vyniká silou, rozumem i vtipem. Nad zběsilými válečníky berserky, ohrožujícími majetek i čest lidí, vítězí s nevídanou duševní převahou. Gretti nevysvobozuje lidi jen z moci lidských zlosynů, ale i z moci zloduchů záhrobí a mýtů.

Fantaskní prvky a humor, se kterým jsou Grettiho dobrodružství líčena, oživují typicky lakonický styl ság, který svým ornamentálním charakterem souzní s dobovým vikingským uměním.