Příčinou zrodu knihy Anabaze byla nevinná hnědá dřevěná skříňka. Na jejím vyřezávaném víku byl nápis v azbuce „Pamjať 1918“ a uvnitř útržkovité vzpomínky Pravoslava Lysky. Bezprostřední pobídkou k napsání knihy však bylo zjištění, že ani jeden z mých tří synů, maturantů, o legionářích v Rusku skoro nic neví. Pokusil jsem se proto, na skutečných zážitcích poručíka Pravoslava, s použitím historických pramenů, doplnit na pozadí jeho příběhu to, co předcházelo v bojích v Rusku vzniku Československé republiky. Mezi hrdinstvím padesáti tisíc českých legionářů v Rusku a stanovením hranic Československa na mírové konferenci ve Versailles 1919 existovala přímá souvislost. Mnoho lidí si u nás a na Slovensku neuvědomuje, že Těšínsko i strategickou hranici Slovenska na Dunaji vybojovali naši legionáři. Pravoslav Lyska, přes dvě zranění, se mohl po sedmi letech vrátit v roce 1920 do Československa. Byl to pro něj a většinu legionářů šok. Leccos si představovali, že bude jiné. Lyska se s pomocí rodiny stává statkářem, přežívá hospodářskou krizi, okupaci Němci i poúnorové noční vystěhování ze statku. V jeho osudu se zrcadlí tragický osud selského stavu, připravený kulakům komunistickou vládou. Tvrdí se, že státy se udržují ideou, ze které vznikly. Snad tato kniha pomůže čtenářům načerpat trochu nadšení a hrdosti na legionáře, na jejichž obětech Československo vzniklo.