Od svého vstupu do politiky v roce 1923 do porážky Francie roku 1940 Hitler využíval demokratický tisk, jako to nedělal žádný diktátor před ním. Poskytoval pečlivě vybraným novinářům rozhovory, v nichž doplňoval a korigoval své četné projevy s cílem zakrýt své skutečné záměry i nemilosrdný způsob jejich uskutečňování. Navzdory stovkám tisíců stránek věnovaných führerovi v uplynulých sedmdesáti letech nebyla tato interview nikdy publikována.
Éric Branca vybral šestnáct nejpříznačnějších, jež editoval a opatřil poznámkami. Je rovněž autorem úvodní kapitoly s názvem „Hitler a zahraniční tisk. Čím ho fascinoval.“, jež vypovídá mnoho o führerovu vlivu na veřejné mínění západních demokracií. Kniha je psána živým a čtivým jazykem, doplněna životopisnými medailonky novinářů, kteří tyto rozhovory vedli, a chronologickým přehledem.