Román Kokoro (japonské slovo znamená srdce, ale také mysl, duch či cítění) je považován za vrcholné dílo Sóseki Nacumeho, ve kterém mistrně ztvárnil hluboké rozpory japonské společnosti na sklonku éry Meidži (1868-1912). Mladý student se setkává s profesorem, starším mužem, který se drží stranou společnosti, a jeho ženou. Postupně proniká do tajemství profesorova života a odhaluje jeho třináctou komnatu, tragickou smrt jeho přítele ze studií. Nacumeho román je také vylíčením propasti mezi starší a mladší generací, která významně poznamenala Japonsko na počátku moderní éry a je opět aktuální dnes, v době globalizace. Není divu, že celosvětově roste zájem o Sósekiho dílo a samotné Kokoro se dočkalo v posledních letech řady překladů do světových jazyků, mimo jiné již třetího překladu do angličtiny.