A: „Situace se výrazně zhoršila.“
B: „To není pravda.“
A: „Grafy to jasně dokazují.“
B: „Nesmysl.“
A: „Ale z nich je jasné vidět, že...“
B: „Hloupost.“

Podobný rozhovor jste nejspíš již zažili. Máte fakta, logické argumenty, ale druhý je ignoruje, diskusi sabotuje, a nakonec si ještě prosadí svou. Jak to?

Právě na to odpovídá tato kniha. Rozlišuje dva styly komunikace: první dbá na faktičnost a věcnost, kdežto ve druhém jde jen o sebeprosazení – ten je pak vlastní tzv. idiotům a ignorantům, což je i důvod, proč často dosahují svého.

Nemusí to tak ale být. Právě i z toho důvodu vyšla tato kniha, z velké části manuál komunikace s idioty. Autor v ní na mnoha příkladech (zejména Trump vs. Clintonová) oba styly rozebírá, ukazuje používané techniky a dokazuje, že každý, kdo se dnes chce mezi idioty prosadit, musí být schopný mezi těmito styly přepínat.

Kniha Jak mluvit s idioty proto rozhodně patří do knihovny všech, kteří pracují v korporacích, jednají s klienty nebo je již dlouho překvapuje úspěch lidí, kteří fakta ignorují, a chtějí to změnit.