V kuchyni na stole leží krásné jablko. Je to opravdu jablko? ptá se malý kluk, když přijde domů. Nemohlo by to být něco jiného? A co to asi bude? Proč jsou některé věci jiné uvnitř a jiné venku? Co by se stalo se mnou, s maminkou, se světem, kdyby jablko nebylo jablko?

Jsou období, kdy nás děti zavalují otázkami, některé se nám zdají legrační, jiné směšné, jiné nedůležité. Děti to nerozlišují a nechávají se unést představami. Někdy se ptají, protože mají strach, jindy proto, že jsou urputné nebo popustí uzdu fantazii, ale často otázkami nahlížejí pod povrch světa dospělých, kteří na otázky nemají čas. Přitom každá otázka nás může zavést do neprobádaných končin, když o ní začneme pořádně přemýšlet. Proč by jablko nemohlo být dům nebo dům jako jablko, proč by viditelný svět měl být stejný jako ten neviditelný? Knížka Možná je to jablko japonského kreslíře a autora Šinsuke Jošitakeho je vtipná a chytrá zároveň: jako všechny zvědavé děti a filozofové.