Terezie Martinová žila ve Francii v druhé polovině 19. století (1873–1897). V pouhých patnácti letech vstoupila do kláštera karmelitek v Lisieux, kde přijala řeholní jméno „Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře”. Postupně objevovala, že Bůh je milosrdný a plný lásky, kterou toužila rozlévat do srdcí všech lidí. Když jako velmi mladá vážně onemocněla, představená kláštera ji vybídla, aby sepsala své vzpomínky z rodinného i duchovního života. Tak vznikla slavná kniha Příběh jedné duše, která dodnes oslovuje lidi po celém světě. Zdálo by se, že mladičká karmelitka bude záhy zapomenuta, ale Bůh měl jiné plány. Vbrzku byla svatořečena a prohlášena patronkou misií.