Básnířka užívající pseudonym Jane Naihai o sobě v medailonku na závěr knihy Když je v noci zima píše, že je obyčejná žena a nadšená čtenářka všech literárních žánrů. A skutečně, její poezie je svrchovaně ženská a opravdu „obyčejná“ v tom nejlepším slova smyslu. Píše totiž o těch nejobyčejnějších věcech, které jsou ale ty nejdůležitější – o kráse života, o lidech, které má ráda, o vztazích. o lásce. Protože když je v noci zima, nic nezahřeje lépe než blízký člověk – ale nacházení blízkých lidí je v životě to nejtěžší…
Ilustrace – černobílé akty – jí k básním vytvořil „Kaštan“, kterého poznala na sociálních sítích, ale nikdy se s ním osobně nesetkala.