Vladimír Vokolek je autorem hluboké existenciální osamělosti, zprostředkovávající lidského měřítka zbavený, ve svém úhrnu nepostižitelný poválečný civilizační vývoj. Člověk rozkročený mezi svou přirozeností a civilizačními nároky se bez ustání sleduje, plánuje, předbíhá a zrazuje, je „stále zde a snad už příští“. Nový, nestálý, „rozejetý“ svět prohloubil osamocenost jedince uprostřed davu, připravil jej o smysluplné odpovědi a naučil neklást si otázky, nepřipouštět si, že tomu někdy bylo jinak. Žije vůbec někdo v současné době svůj život?