Československé období v letech 1919 - 1939 zanechalo nepřehlédnutelnou stopu na Podkarpatské Rusi, dnešní Zakarpatské Ukrajině. Předválečné dvacetiletí přineslo pro Rusíny národní obrození nejen ve smyslu politickém, ale i v oblastech vzdělanosti a kultury. Ústava ČSR zaručovala možnosti rozvoje národního života a zachování vlastní identity i příslušníkům jiných národností, žijících v zemi. Významným faktorem při obnově Podkarpatska byla vyspělost západních častí republiky v hospodářské a vzdělanostní oblasti a v neposlední řadě účast českých a slovenských odborníků na rozvoji země. Bez vysoké úrovně českého průmyslu a vědy by se těžko mohly zabezpečit dodávky na Podkarpatskou Rus pro potřeby dopravy, zemědělské mechanizace nebo i rozhlasového vysílání.
Podávají o tom svědectví kapitoly 3. dílu Československého světa v Karpatech (ČSSK 3) o rozvoji zemědělství, automobilizmu, o hasičích, o českých a slovenských podnikatelích v Užhorodě a v Chustu, o vysílání čs. rozhlasu pro Podkarpatskou Rus. V průběhu předválečného období je v zemi zaznamenán rozvoj i v oblastech společenského života a kultury. Pojednávají o tom také kapitoly ČSSK 3 (Činnost okrašlovacích spolků, Astronomická společnost v Užhorodě, Kina na Podkarpatské Rusi, Město Užhorod v české literatuře, Podkarpatsko očima slovenských spisovatelů, Tělovýchova a sport, Hvězdy nad Poloninami, Vojenský život v Užhorodě a další). Svědectví a vzpomínky nám připomínají Podkarpatskou Rus - sousední zemi, s kterou jsme žili ve společném státě a která je součástí společného kulturního a historického dědictví.