Proč vzniklo vědomí a je evoluční výhodou bytosti zvané člověk? Je vědomí schopností prožívat realitu takovou, jaká je? Je vědomí vlastností hmoty? Jaký je rozdíl mezi vědomím biologickým, anorganickým a vědomím umělé inteligence? Je vědomí, vnímání, myšlení a zpracování informací pouze doménou mozku? Nebo je vědomí součástí univerza?

Klást si obdobné otázky můžete v podstatě donekonečna, neboť stávající znalosti týkající se vzniku a fungování vědomí jsou stále v plenkách. Zatímco fyzika, zejména kvantová, matematika a exaktní vědy obecně pádí mílovými kroky od teorie k teorii, posouvajíce znalosti kupředu, poznatky o tak zásadním a fenomenálním aspektu života, jakým je vědomí, jako by vědce nepřitahovaly.

Jak se zdá, hůře je na tom už jen filozofie, která jako by strnula. Albert Einstein popsal vědomí jako nedílnou součást vesmíru a měl za to, že vědomí prostupuje vším. Stejnou filozofii zastávali přívrženci panpsychizmu, jakými byli Thales, Platón, Spinoza, Leibniz, Russell. Naproti tomu solipsizmus považuje lidské vědomí za vedlejší vlastnost myšlení a mozek za jediného objektivního zpracovatele informací o světě kolem nás. Jeho zastánci byli Descartes, Schopenhauer, Newton, Sartre.

Neurobiologové přísahají na tezi, že vědomí je produktem mozku. Psychiatři a psychologové si už tak jisti nejsou. Když k tomu přičteme záhadu možnosti vzniku vědomí umělé inteligence, vyskytne se příležitost uchopit tuto látku a popasovat se s ní, například formou povídek. S jejich závěry nemusí čtenář vždy souhlasit.