Fašistický režim italského duceho Benita Mussoliniho patřil k důsledkům první světové války. Mussolini těžil z politického, sociálního a duchovního rozvratu Itálie – byť vítězné – a Evropy vůbec. Sliboval vytvořit nové „římské impérium“ a své výboje ve 30. letech začal realizovat. Válečná pole však nepřinášela Itálii očekávané zisky, Italové zaznamenávali spíše citelné ztráty a časem trvalé neúspěchy. Válka zemi vyčerpávala, stále těžší životní podmínky vedly k protestům, stávkám, nepokojům. Duce se stal zcela závislým na spojenectví s Hitlerem, který se mu snažil pomáhat, aspoň zčásti zacelovat jeho prohry a dodávat mu sebevědomí. Autor s hlubokou znalostí reálií popisuje události spojené s dvojím pádem italského diktátora, který patří k podstatným stránkám druhé světové války. Není „vedlejší“, či „doprovodnou“ historií, ale válečným výsledkem z nejdůležitějších. Má dramatický průběh, obsah i smysl. Mussolini připravoval o budoucnost nejen Itálii, ale i Evropu.