Tato publikace podrobně sleduje vývoj a použití nesmírně vynalézavé válečné techniky v podobě obléhacích věží a bořicích beranů, které s velkým úspěchem používaly starověké armády. Poprvé se tato technika objevila během kartaginského vpádu na Sicílii koncem 5. století př. n. l., po padesátileté přestávce se tyto válečné zbraně znovu objevily v makedonských armádách Filipa II. a Alexandra Velikého a nakonec byly počátkem 2. století př. n. l. zařazeny do římského arzenálu.