Název románu odkazuje ke stejnojmenné fotografii Roberta Crewa z 11. září 2001, na níž neznámý muž padá ze střechy Světového obchodního střediska. Na geometricky strohém pozadí budovy je vidět tělo v bílé košili a tmavých kalhotách - ruce má založené za zaády, jednu nohu pokrčenou, docela to vypadá, že si let užívá… Snímek, otištěný následující den, vyvolal zdrcující kritiku a později se již nikdy neobjevil. Poprvé se na scéně románu objevuje právník Keith, který dorazí 11. září odpoledne do bytu své bývalé partnerky celý zakrvácený, špinavý a šokovaný. Šokovaná je pochopitelně i ona, protože už ví, co se stalo. Několik dnů po útocích není v chaosu jen město, služby, doprava, obchody, ale také lidé. Autor se věnuje především psychologii odloučeného manželského páru a jejich devítiletému synovi. Keith se už do zaměstnání nikdy nevrátí. Zato se možná manželé díky událostem vrátí k sobě. Podruhé je vypravěčem mladý Arab Hammád, jeden z těch, kteří se v Americe zúčastnili výcvikového programu pro pilotování letadel. Jeho mottem tu je: My jsme ochotni zemřít, oni ne. V tom je naše síla, protože my milujeme smrt. Právě jeho očima spatříme hrůzný čin - on sedí v pilotní kabině letadla, které narazí do Severní věže. Potřetí se ocitáme znovu ve středu dění, ale z jiné strany: ve věži, právě když se k ní blíží letadlo, a bezprostředně poté. Zrovna v té chvíli se dozvíme, co se dělo s Keithem, když kolem něj ostatní umírali. DeLillo nezaměnitelným způsobem zachycuje nejrůznější, často protikladné aspekty moderní reality, hlavně všeprostupující pocit paranoie a nesmiřitelný konflikt mezi jedincem a moderní technologií. Jako bývalý reklamní textař disponuje darem zachytit ve zkratce, drobném výjevu, v útržku zaslechnutého rozhovoru či projevu to, co se jeho konkurenti často pokoušejí neúspěšně popsat na desítkách stran. Má vynikající schopnost proniknout do nitra svých hrdinů a podat fascinující obrázek jedince. Kritika román hodnotí jako vrchol dosavadní autorovy tvorby.