Mazarine Pingeot vzpomíná na Françoise Mitterranda. Ovšem z pohledu dcery, nikoli političky. Mazarine věděla, kdo je její otec, staral se o ni. Fungovali prakticky jako normální rodina. Jen o tom nemohla nikde mluvit. Tajilo se to. Jezdili spolu na víkendy, na dovolenou, chodívali i do restaurace, otec za ní chodil do nemocnice, když měla nehodu při jízdě na koni. Jen se o tom nemluvilo. Do jisté míry zde zapůsobila i nepsaná gentlemanská dohoda s francouzským tiskem.