Postava K. H. Franka patří v kontextu novodobých českých dějin k těm nejrozporuplnějším. Dosud se o tomto druhém muži protektorátu hovořilo převážně jako o bestiálním vrahovi bez špetky lidského svědomí a zbabělci. Aniž bychom se chtěli dotknout citů potomků jeho obětí, ve skutečnosti nebyl ani jedním, ani druhým. Monografie dr. Jiřího Flutky je objektivním zhodnocením muže, který začínal jako knihkupec v západních Čechách, poté se stal jedním z Hitlerových a Goebelsových oblíbenců, až skončil po válce - z historického hlediska poprávu - na šibenici.