Před branami milionové metropole Káhiry leží města mrtvých, obrovské hřbitovy, v jejichž mauzoleích a hrobkách jsou pochováni příslušníci majetných rodin. Vzhledem k bytové nouzi, která v Káhiře vládne, slouží hroby zároveň jako příbytky desetitisícům chudých Egypťanů. Ilegální osídlení je sice oficiálními místy trpěno, pro společnost jsou však obyvatelé těchto míst tabu. Dvacetiletá Mona vyrostla spolu se sedmi mladšími sourozenci v tradičním islámském městě mrtvých Al-Shafi´i izolovaně od ostatního světa. Teprvé poté, co získala místo v káhirské Centrální bance, poznává západně orientované velkoměsto se všemi svody moderního arabského světa. Mona se potácí mezi vírou v osud a snem o životě, o němž by rozhodovala sama. Své myšlenky a naděje svěřuje svému deníku. Na podkladě těchto poznámek, obsáhlých rozhovorů a intenzivního pátrání přímo na místě, vypráví autor životní příběh Mony a líčí naprosto poprvé tabuizovaný svět měst mrtvých, jakož i myšlení a cítění jejich obyvatel.