Titul slovenského originálu zní Plán vyprovázení. "Vyprovázení souvisí s láskou. Když někoho vyprovázíte, znamená to, že se nemůžete odpoutat, oddělit, popřípadě nechcete přerušit rozhovor. A také ten, kdo vyprovází, chrání vyprovázeného." říká autorka v jednom rozhovoru. Motiv vyprovázení se týká milostného citu, ztráceného dětství, nebo odchodu matky ze života. Těžištěm prózy Café Hyena je bratislavská Petržalka. Monstrózní sídliště není jen místem děje či metaforou prostoru, ve kterém se téměř nedá orientovat, je přímo jedním z hlavních aktérů: Navzdory vší anonymitě a odosobnění žije naplno konkrétními situacemi, specifickou atmosférou a hlasy svých obyvatel, v jejichž útržkovitých rozhovorech je vždy obsažen zárodek osobitého příběhu. Polyfonní směsici bezejmenných hlasů suverénně vévodí hlas vypravěčky Elzy, průvodkyně labyrintem sídlištní každodennosti, stejně jako krajinou vlastního nitra. Vypráví se (v první a třetí osobě) o vztazích dvou párů mladých lidí, kteří se scházejí v Café Hyena, o jejich zážitcích, myšlenkách, lásce a snech. Realita a fikce jsou stejně důležité.