V posledním čtvrtstoletí se naše chápání nejhlubší reality přírody radikálně změnilo. Jsme teď až svůdně blízko dlouho očekávanému průlomu – velkému sjednocení fundamentálních sil přírody.

Vůdčí roli ve formulaci nově objevených zákonů a přístupů sehrál renomovaný fyzik a nositel Nobelovy ceny Frank Wilczek. Pro širší veřejnost je představuje ve své knize, v níž po připomenutí starších představ o hmotě a prostoru vysvětluje pozoruhodný objev, objev, který nazývá „lehkostí bytí“: že hmota je vybudována z téměř nevažitelných součástí a nejzazším zdrojem hmotnosti je čirá energie. Ale ukazuje nám i to, že prostor není pouhé prázdné a pasivní úložiště hmoty, ale dynamické „Tkanivo“ – jakýsi moderní éter. Tkanivo fundamentálnější než jakákoli „fundamentální“ částice, Tkanivo, jehož spontánní aktivita částice tvoří i ničí. Toto nové chápání hmotnosti a „prázdného prostoru“ vysvětluje záhadnou slabost gravitace a poskytuje jasný obraz o úspěšném sjednocení všech sil přírody. Lehkost bytí aneb Bytí jako světlo, kniha přístupná, okouzlující i troufalá, předvádí vesmír, v němž hmota je bzukot podivné hudby, hmotnost nic neváží a prázdný prostor je mnohovrstevný, mnohobarevný supravodič. Poskytuje velkolepý nový pohled na náš fantastický vesmír a předvídá nový zlatý věk fundamentální fyziky.