BIO je naše cesta s podtitulem Příběhy z putování po našich ekologických farmách vydalo nakladatelství Kazda. Jde o populárně naučnou knihu, jejímž cílem je přiblížit vám čtivým způsobem život v ekologickém zemědělství. Novinářka a publicistka na volné noze Marie Šuláková (1974) žije v Olomouckém kraji a živě se zajímá o všechno, co se týká našeho státu. Nikol Klapková (1991) je fotografka na volné noze. Žije v Praze, fotí v Česku i zahraničí a se zájmem sleduje problematiku podnikání. I proto je členkou projektu Slušná firma.
Že nevíte, o co kráčí? Máte pocit, že ekologické zemědělství a BIO znamenají něco pejorativního? V tom případě budete velmi překvapení. Šuláková vám na začátku vysvětlí pojmy a stručně vás zasvětí do problematiky. Protože je novinářka a ví, jak získat váš zájem, využila formu rozhovorů. Dotazovaní se museli potýkat i s dotěrnými otázkami, protože Šuláková se nespokojila s ničím jiným, než s pravdou a upřímností. Největší prostor dostali majitelé ekologických farem, přičemž dbala na to, aby vybrala lidi z různých odvětví a lidi, kteří mají společnou snad jen lásku k tomu, co dělají.
Srdcaři tu stojí vedle pragmatických ekonomů, majitelé rozlehlých polností a rekonstruovaných nemovitostí vedle nadšenců, co žijí z ruky do pusy a de facto živoří. Někdo chová ovce a kozy, jiný se zaměřuje na krávy a další nedají dopustit na pěstování zeleniny. Najdete tu i majitele čokoládovny, majitele levandulové farmy nebo pána, který zbohatl díky houbám. Protože autorka navštívila všechny regiony, nesmí tu chybět ani moravské vinařství. Celkem navštívíte patnáct ekologických farem, které mají certifikát BIO.
Jejich majitelé měli rozličné osudy a k vlastnímu farmaření je přivedly rozličné důvody. Někdo nemohl najít práci, někdo hledal něco poklidnějšího a někdo si chtěl splnit životní sen. Někdo pokračoval v rodinné tradici, jiní začínali od píky. Někteří zůstali v oboru, ale najdete tu i učitele ze základní školy nebo porodní asistentky. Všichni odpovídali na stejné otázky a je zajímavé porovnat jejich odpovědi. Velmi rozdílné a někdy až překvapující jsou jejich postoje vůči předpisům. Někdo je považuje za byrokratické šikanování, jiný si nemůže vynachválit, že vnesly do fungování BIO farem pořádek.
To, které vyprávění dostane vás, záleží na vašem naturelu. Všichni farmáři jsou upřímní a nestydí se hovořit o svých prohrách. Dokážou přiznat, že udělali špatná rozhodnutí a že by se dnes možná rozhodovali jinak. Ačkoliv o své práci hovoří s láskou, nezastírají, že jejich vášeň má i negativní stránky. Pokud sami přemýšlíte o ekologickém farmaření, najdete tu užitečné rady. Zjistíte, co funguje, a co má jaká úskalí. Skeptiky překvapí, že tu nikdo nevede řeči o lásce a míru.
Zjistíte, že BIO znamená něco jiného, než vám podsouvají média nebo neinformovaní nadšenci. Díky této knize zjistíte, že BIO má smysl. Nejspíš se rozhodnete podporovat ekologické farmáře, i když to nejspíš nebude jen kvůli kvalitě jejich potravin. Všechno souvisí se vším a vy si uděláte obrázek o tom, jak funguje naše společnost a naše zemědělství. BIO totiž nejsou jen bedýnky s domácí zeleninou. Jde o celkový postoj k životu a o úctu ke všemu, co dělali naši předci. BIO je naše cesta je kniha nejen o podnikání, ale především o vlastenectví a úctě k tradici a k práci jiných lidí.
Autor: Veronika Černucká