Jak jednoduše a rychle přijít o pětimilionové dědictví po dědečkovi? Jak si své místo na slunci vydobyde ošklivka, které jinak samota leží na duši jako černý kámen? Kam až můžou zajít pravidelné bytové schůze sousedů? To prostě nevymyslíš. Nebo vlastně ano, Autorovi se to podařilo velmi precizně nastínit a u některých povídek se mi až svíral žaludek. V knize však najdeme i povídky řekněme pohádkové, jako z jiného světa. Velká pozornost je věnována moderním technologiím, kterými chtěl autor prozkoumat jejich vliv na náš život. Některé situace jsou reálné více, některé zase méně a některé se snad mohou odehrávat jen v těch nejhororovějších snech. A o takových je lepší pouze číst. Autor se snaží čtenáři sdělit pointu štěstí, které v životě hledáme určitě všichni, ale každý si pod ním představujeme něco jiného. Tak 
jako hrdinové knihy Temná rána. Vyprávění je svižné, každá povídka zabírá pár stránek, ale dynamika příběhů je odzbrojující. Povídky jsou často bizarní, jindy zábavné, popisující scénky z každodenního pracovního i soukromého života. Autor jistě čerpal inspiraci u takových velikánů jako byly Bradbury či Poe.
Já se u čtení bavila, někdy jsem se ke konci povídky od srdce zasmála, někdy si řekla „No, tedy…“, jindy zase „Ale fuj…“ a to myslím bylo i cílem autora – vyvolat u čtenáře změť nejrůznějších emocí a pocitů. Velmi povedené doprovodné ilustrace vytvořil brněnský výtvarník Aleš Čuma. Za mě jasné doporučení.
Autor: Denisa Šimíčková
