Karel Pecka (* 6. prosince 1928 Kližská Nemá u Komárna, Československo - † 13. března 1997 Praha, ČR ) Matka spisovatele pocházela z Čech, takže se mladý Pecka rozhodl pro studium obchodní akademie v Českých Budějovicích. Po škole začal v Praze pracovat jako úředník, protože z politických důvodů nemohl dál studovat. Pak získal práci ve Filmovém studiu Barrandov. A začal se také podílet na vydávání ilegálního kulturně politického časopisu Za pravdu, který kritizoval režimem propagované umění reálného socialismu. V roce 1949 se Pecka pokusil přejít hranice do západního Německa - byl zatčen a vyšetřován. Za velezradu byl odsouzen na 11 let vězení. Propuštěn byl v prosinci 1959.

O krutém období padesátých let podal autor svědectví v románu Velký slunovrat (1968). Také další texty jsou autobiografické (Úniky, Horečka, Na co umírají muži). Od roku 1969 byl u nás Karel Pecka jako spisovatel opět zakázán. Jeho texty vycházely jen v zahraničním samizdatu. Román Štěpení se tak stal první knihou od autora žijícího v Československu, kterou vydali manželé Škvorečtí v jejich kanadském nakladatelství Sixty-Eight Publishers.