Cilčina cesta je román z válečného prostředí o ženě, kterou zachránila její krása, aby ji pak odsoudila…
Když bylo Cilce šestnáct let, byl právě rok 1942 a nacisté ji odvlekli do koncentračního tábora Osvětim – Březinka. Tam hned padla do oka veliteli tábora pro své krásné dlouhé vlasy, a protože byl zvyklý vzít si, co chtěl, oddělil ji od ostatních žen. Byla vyděšená, ale pochopila, že dostává šanci, jak přežít. Ale protože spala s nepřítelem, po válce ji obvinili z kolaborace, odsoudili a poslali na Sibiř. Z jednoho koncentračního tábora se v podstatě ocitla v druhém. Nikoho nezajímalo, jestli měla na vybranou. Nikdo neřešil, co měla dělat žena, která přišla do Osvětimi jako dítě a toužila jen přežít.
Ve vězeňském táboře na Sibiři ji čekaly povědomé situace i hrozby a také nechtěná pozornost dozorců. Pak si ale její práce všimla místní lékařka a vzala ji pod svou ochranu. Cilka se starala o nemocné a pečovala o ně v nelidských podmínkách s maximálním nasazením. Každý den bojovala se smrtí, čelila nepředstavitelným hrůzám a utrpení, a přesto v sobě pořád nacházela sílu pokračovat. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že navzdory všemu v sobě dokáže najít i lásku.