Andrej Drbohlav se věnuje analýzám profilů sériových vrahů a dalším formám behaviorální patologie a psychopatologie. Vystudoval behaviorální patologii na univerzitě v Hradci Králové, kde později tentýž obor učil. Spolupracuje na výzkumu genetických markerů impulzivity a vlastní výzkum zaměřuje na vývoj patologie chování a osobnosti u dětí a dospělých. Odborně se věnuje nejhorším formám deformace osobnosti a chování, jaké v prostředí lidské společnosti mohou vzniknout. Mimo jiné je také výtvarník, designér a spisovatel. Užívá autorský pseudonym Andy Reiben.
Co dělá behaviorální psychopatolog?
Co dělá behaviorální psychopatolog?
Tak takto bych ty dva obory nespojil. Psychopatologie je hraniční obor mezi psychologií a psychiatrií. Velmi zjednodušeně řečeno se zaměřuje na veškerou patologii, která souvisí s lidskou duší.
Jak jste se dostal k takovému oboru?
Moje maminka pracovala skoro celý život v diagnostickém ústavu, kam jsem s ní docházel na směny a jezdil s nimi na různé výlety. Později jsem vystudoval vysokou školu se zaměřením na behaviorální patologii.
Vaše předchozí kniha se věnovala sériovým vrahům, současná kniha se věnuje masovým vrahům. Tyto termíny se často pletou. Mohl byste nám tyto termíny na začátek trochu vysvětlit?
Ano, děkuji pěkně. To je docela důležitá otázka. Nepletou to jen novináři, ale pletou to velmi často také odborníci. Sérioví vrazi vraždí v sériích, na různých místech. Masoví vrazi páchají trestný čin na jednom místě, jedním útokem připraví větší množství obětí o život. To je popsáno velice stručně. Ale je zde další zásadní rozdíl. Růst masových vrahů je diametrálně odlišný, vývojová cesta je úplně jiná.
V souvislosti s těmito definicemi se chci zeptat, jestli má psychologie s definicemi obecně problém?
Problém má velký. Psychologie se bohužel stává takovou „pavědou“, která vymýšlí slepé uličky, ve kterých se ztrácí.
Můžete nám trochu popsat prvopočátky masového vraha?
S masovými vrahy je to velice složité. Často dostávám otázku, jak se tomu jevu dá zabránit, jak je možné jej dříve objevit a podobně. Sérioví vrazi se vyvíjejí odlišně již od útlého věku, ale u masových vrahů je to opravdu velmi složité. Masoví vrazi nejsou většinou v mládí týrání, pochází z dobrého sociálního a ekonomického zázemí, jsou to úplně odlišní lidé. Své útoky plánují mnohdy i několik let.
Masových vrahů je několik typů. Mohl byste pro nás vybrat nějaký nejčastější typ a nějaký méně častý typ masového vraha?
Typů masových vrahů je skutečně velké množství. Nejvíce dnes hovoříme o dvou fenoménech v oblasti masových vražd. Jedním z nich je fenomén školních útoků. To je něco, čemu bychom měli věnovat výraznou pozornost. Kromě těch školních útoků je druhým nejčastějším jevem terorismus. Motivy i profily teroristů jsou úplně jiné. Tohle jsou ty dvě nejčastější oblasti.
Kdybychom se naskytli na místě, kde se děje masový útok, jsou nějaké obecné pokyny, jak se chovat?
Moc bych si přál, aby se České republice takovéto jevy vyhnuly. Těch postupů na krizovou situaci je celá řada, což je uvedeno i v knize. Ještě před deseti lety se zejména v Americe zastávalo pravidlo, které uvádělo, aby se lidé schovali a volali 911. S postupem času jsme si uvědomili, že to není ta nejlepší cesta.
Jak je to v České republice s vězněním, komfortem věznic a diagnózami těch narušených jedinců?
V České republice je to skvělé. Systém vězeňské péče se u nás nějak nezměnil od minulého režimu. Je řada věznic, které vypadají jako velmi dobrý hotel. Systém resocializace efektivní není. Přes 55 procent vězňů se do těch věznic vrací opakovaně. V Evropském prostředí obecně výrazně převažují práva nad povinnostmi.
Když jste se ve své praxi setkával s mladistvými, měl jste pocit, že už nyní někteří z nich spadají do té kategorie potencionálních masových či sériových vrahů?
Já se zaměřuji v rámci svého výzkumu skutečně na ty nejextrémnější jedince ve věku zejména 12-18 let. Jezdím za nimi po celé ČR, dělám s nimi řadu testů, natáčíme je, je jim odebírána krev a podobně. Jsou to jedinci, u kterých je možné již v tomto věku diagnostikovat psychopatologii nebo poruchu osobnosti, i když řada odborníků tvrdí, že to nelze dříve než v osmnácti letech. Nedokážu však s jistotou říct, že zrovna z tohoto konkrétního jedince bude jednou masový vrah, protože takřka všichni jedinci mají rozmanitou patologii.
Liší se vnitřní stavba mozku masového vraha od běžného člověka?
U masových vrahů bychom nemohli na tuto otázku úplně plnohodnotně odpovědět, zejména proto, že zhruba 45 procent z nich ukončí svůj život sebevraždou, zejména pak průstřelem hlavy. Ale u sériových vrahů už dnes velmi dobře můžeme vidět velmi zásadní rozdíly ve struktuře mozku. Jedná se hlavně o odlišný objem té přední mozkové kúry, je u nich také jiná bioelektrická aktivita center v mozku. Velmi často je teď zmiňována odlišná hladina kortizolů. Ano, tito jedinci jsou strukturálně odlišní, ale má to jednu svízel, k těmto změnám postupem času dochází, ne všichni se s těmito změnami již rodí. Struktura mozku se mění s tím, jak se ty osoby vyvíjejí a v jakém prostředí žijí.
