Neví, co s ní bude, nezná jazyk, neví, kde bude spát a vůbec nic neví o svých rodičích. Leccos se dá napravit, ale čas zastavit nejde. Léta ubíhají a dívka neví, jestli se vůbec někdy znovu dostane domů. Jenže čím déle žije v Československu, tím větší má v hlavě zmatek. Chce domů, ale vzpomínky trochu vybledly a ona postupně neví, kam patří a netuší, kde je vlastně doma. Je její touha po domově jen touha po životě, v kterém kdysi byla šťastná, jak už tak děti bývají? Vytržená ze své země i života, jaký znala má pocit, jako by nepatřila nikam. Uvidí Sotiria znovu řecké moře? A pokud ano, najde u něj to, co kdysi ztratila – svoje doma?Až uvidíš moře je neskutečně zajímavá kniha, které byste si měli všimnout. Je napsaná na základě historických faktů, ale samotné postavy jsou fiktivní. To jim ovšem neubírá na autentičnosti a jak příběh pomalu pokračuje, je čím dál zajímavější. Není jen o hledání kořenů, je o stesku po domově i o touze někam patřit a naučit se žít v novém pro ně tak jiném prostředí. Je to román, který se člověku dostane pod kůži, je skvěle napsaný a všechno, co potřebujete vědět se dozvídáte v přesně odměřených dávkách, takže pořád chcete číst dál. Původně jsem se této knihy trochu bála, ale překvapilo mě, jak moc dobře se mi četla. Vyzkoušejte sami, vřele doporučuji. Až uvidíš moře je must read tohoto podzimu.
-ice-
