Jak moc vás překvapilo vřelé přijetí vaší minulé knihy?
To přijetí bylo příjemné, ale já si ho postupně dávkuju. Neustále jsem počítal, kolik lidí si postupně knihu kupovalo.
Pojďme k vaší nové knize a světu šlechty, který lidi hodně zajímá. Čím to je?
Myslím, že je to exkluzivitou toho prostředí. Je to svět, kde se nikdy nikdo nepodívá. To je asi to, co na tom ty lidi láká.
Je mezi tou desítkou žen nějaká, které si vy osobně vážíte nebo ji máte rád?
Ono je to hrozně těžké, člověk se s nikým z těchto lidí nesetkal. Ale takový osobnější vztah mám asi k Rakouské císařovně Zitě. Měla velice zajímavý příběh a má to návaznost i na naší rodinu, jelikož se takto jmenovala i má matka.
Jaká byla výchova dětí šlechty a jaký měly tyto děti vztah s okolím?
Ono to souvisí s tím, jak jde čas. Jinak to bylo na přelomu 19. a 20. století, kde děti neměly v podstatě žádný kontakt s obyčejnými lidmi, jinak to bylo v 50. letech a jinak to je dnes.
Napadlo vás, že byste změnil žánr a šel třeba do románu či fikce?
Asi ne v této problematice, protože píšu podle dochovaných záznamů a nic si tam nepřidávám. Vadilo by mi, kdybych si to úplně vymýšlel. Ale rozepsanou mám další věc, která se týká Ostravy.
Jak moc se změnil život dnešní šlechty?
Myslím, že to závisí na generacích a na rodičích. Je zde snaha je přiblížit veřejnosti a připravit je na povinnosti, které budou mít.
Naše země byla dlouhá léta spojována s Habsburky. Ví se, jak dnes žijí jejich potomci?
Ano, poslední korunní princ Ota měl asi 5 dcer a pak dva syny. Ta rodina je obrovská, koupili si vilu v Bavorsku, kde žili. Když Ota zemřel, tak se jeho potomci nedokázali vzájemně vyplatit a domluvit na rozdělení majetku.
Dá se nějak odhadnout, jak by vypadal vztah lady Diany a prince Charlese, kdyby probíhal o sto let dříve?
Asi by se nekonal vůbec, protože Británie až v roce 1917 podepsala zákon, že by bylo vhodné, aby si panovníci mohli vybírat nevěsty a ženichy mezi domácí šlechtou. Dříve to musel být někdo ze zahraničí.
Jak jste vnímal lady Dianu vy?
Já jsem byl dlouho spíše jejím odpůrcem, jelikož se nechovala úplně podle nastavených pravidel. Nebyla dostatečně diplomatická.
O autorovi
Mgr. Kamil Rodan, Ph.D. - vystudoval historii na Ostravské univerzitě, v roce 2008 získal tamtéž doktorát z hospodářských a sociálních dějin. Je autorem řady historických odborných článků, studií i vědeckých monografií. Lesk a slávu evropským panovnickým domům dodávaly od nepaměti ženy. Seznamte se s jejich nevšedními osudy na besedě v Domě knihy. Vedle řady odborných článků a studií z oblasti regionálních dějin Slezska a severní Moravy, československé kultury v období normalizace a evropských panovnických rodů v 19. a 20. století je autorem vědeckých monografií Dějiny zemědělství v Rakouském Slezsku v letech 1848-1914 (2008), Historie novoveských hostinců ve světle dobových dokumentů (2017) a populárně-naučné knihy Ženy s korunou (2016), jejíž volné pokračování nese název Život s korunou.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
