Jak vznikal koncept knihy a jak jste se rozhodovali, co všechno vlastně chcete čtenářům sdělit a předat?
T. Míková: My jsme se snažili, aby v knize bylo vše, co by mohlo o počasí zajímat každého jednotlivce. Ten, kdo umí číst, by měl v knize najít většinu odpovědí na podstatné otázky, které ho zajímají.
P. Karas: Když kniha vznikala, tak jsme si rozdělili témata. V průběhu jsme se dostali i k informacím, které pro nás byly nové.
Kdo přišel s nápadem, že napíšete další knihu, která se bude věnovat meteorologii?
T. Míková: My jsme se shodou okolností potkali s šéfredaktorem Albartos média, který si přál, aby vznikla praktická kniha a našla se v ní také širší veřejnost.
P. Karas: Když jsme se sešli s kolegy, tak jsme si dali dvanáct témat i kapitol, kterými bychom se chtěli zabývat. O ty složitější kapitoly jsme losovali.
Když pozoruji debaty o počasí ve veřejném prostoru, tak mám dojem, že jsou Češi neustále nespokojeni s počasím. Jak dalece se Češi zajímají o atmosférické jevy?
T. Míková: Já souhlasím, že s počasím nejsme nikdy spokojeni. A pokud jde o zájem o počasí, je to různé. Obecně si myslím, že se český divák o počasí zajímá a dokonce si myslím, že více než o politiku.
P. Karas: Co Čech, to meteorolog. Lidé často debatují o počasí.
Dá se říct, které místo na světě má nejstabilnější počasí?
T. Míková: Zajímavá otázka. Já bych řekla, že relativně vyrovnané jsou tropické pouště. Pokud jde třeba o teploty, tak takovým ideálem jsou Azorské ostrovy, kde jsou celý rok teploty od 18 do 22 stupňů Celsia.
Jak složité je vytvořit dlouhodobou předpověď?
T. Míková: Záleží na tom, čemu říkáme dlouhodobá předpověď. Z našeho pohledu jsou předpovědi na jeden den, střední období od dvou do sedmi dní a vše, co je nad sedm dní by měla být dlouhodobá předpověď.
Jaký je váš pohled na klimatické změny?
T. Míková: V první řadě chci říct, že žijeme v době klimatických změn. Klima, ve kterém žijeme v posledních 28 letech je úplně jiné než to z dřívějších let, na těch číslech je to jednoznačně vidět.
P. Karas: Posledních pět let bylo nejteplejších v historii pozorování. Z dvanácti měsíců bylo deset teplotně nadprůměrných.
Hrozí v nějakém dohledném horizontu, že bychom v České republice přišli o nějaké z ročních období?
P. Karas: My už delší domu pozorujeme, že jaro a podzim už nejsou tak výrazné roční období jako léto a zima.
T. Míková: Letos prožíváme přechod od zimy k jaru tak, že už několik týdnů zažíváme pár teplých a pár studených dní. Neustále se to střídá a mění.
O autorech
Dva z autorů knihy Když se blýská na časy se potkali při vysílání prvního televizního počasí v Československu, které využívalo počítačovou grafiku. Byl to pořad Každá sudá na programu OK3. Oba meteorologové od té doby spolupracují, a to nejen v televizních pořadech Počasí, ale i na dalších projektech: např. jejich první kniha, která popularizovala počasí a klima, Skoro jasno, vydaná v roce 2007, byla i po dotisku do dvou let vyprodaná. A tak vydali spolu s kolegy Alenou Zárybnickou a Michalem Žákem novou. Jak vznikala, a třeba i jak se tvoří televizní předpověď počasí, budou vyprávět 12. března od 16 hodin.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
