Román Frost je akční fantasy, děj se odehrává v Čechách, konkrétně v Lanškrouně a v Brně.
Oskar Fuchs zase představil temnou fantasy Válka zrcadel od Terezy Matouškové.
Oba spisovatelé postavili besedu na vzájemných dotazech.
TM: Víme, nebo tušíme, že se nejmenuješ Oskar Fuchs. Na sociálních sítích vystupuješ jako Red Fox a přátelé ti říkají Lišáku, což nebude jenom tak. Prosím vysvětli, jak to vzniklo, proč liška? Jestli je to náhoda, nebo jsi nějak spřízněn s liškami?
OF: Je to napůl náhoda, napůl výmysl. Řekněme, že to vzniklo tak, že když jsem začal psát, tak se hledala nějaká přezdívka. Vlků bylo všude dost, ti jsou ve fantasy profláknutí. Zrzečky jsou taky v kurzu, takže liška je dobré jméno.
OF: Víme, že už jsi psala dřív, vydala jsi jednu starší krásnou povídku v ich formě. Mohla bys vysvětlit, co je to ich forma a jak se ti s ní pracuje?
TM: Ich forma znamená, že je román napsán v 1. osobě. Spousta knížek je psána ve 3. osobě. Každý příběh je specifický a vyžaduje svůj vlastní způsob vyprávění. Pokud píšete něco, co se odehrává v hrdinově hlavě, tak je ich forma vhodnější a když je to epická sága (např. Martinovy Písně ohně a ledu), tak nelze podobný příběh upravit v ich formě.
TM: Píšeš příběhy z rodného Lanškrouna a sovětského pohraničí. Mohl bys čtenářům vysvětlit, co tě na těchto místech tak fascinuje? Proč píše spisovatel o takto odlehlých koutech naší země?
OF: V první řadě je v Lanškrouně úžasná příroda, jsou tam lesy, spousta zvířat, močály. V knize Frost se objevuje hrad Krotenful, je to skutečný hrad, který existoval. Neví se, kdo jej založil, ležel v bažinách.
OF: Fantastika se dnes nebojí těžkých a složitých témat. Řeší sociální problémy, etické spory. Ty sama jsi vybrala téma, které je hodně aktuální - konec světa. Hýbe to celou společností, lidé v tom mohou vidět jistou analogii. Kde jsi hledala inspiraci?
TM: Tak já myslím, že téma konce světa je něco, co hýbe lidskou mentalitou nejen v současnosti, ale je to téma, které nás provází celou historií. A možná pocit, že lidé se narodí do světa, který je trvalý, pak z něj odejdou a je tady ten ultimátní konec, tak mají tendenci to přenést na prostředí, ve kterém žijí. Musí přece přijít ten konec, ultimátní apokalypsa, kdy už nebude nic, protože v životě to tak funguje.
Má inspirace vlastně pochází primárně z tohoto pocitu. Mám strašně ráda knihu Nekonečný příběh, kde ten nejděsivější možný záporák ze všech je NICOTA. Proti každému zápornému hrdinovi lze bojovat, ale proti něčemu, co je NIC, co vás pohlcuje, se bojuje hrozně těžko. Nemá to žádné vlastnosti, nemá to žádné slabiny, je to všeobjímající a všichni se toho strašně bojíme.
Co se týče toho, zda je téma aktuální nebo ne, tak v rámci toho, co píšu a jak píšu, často vnímám, že něco napíšu s určitým úmyslem, pak si to po tobě čtu a najdu úplně jiné významy. Čtu potřetí, zase najdu jiné podtexty a pak přijde nějaký čtenář, který najde zcela jinou věc, která je v textu zakletá a já jsem si jí vůbec nevšimla. Pokud někdo v tom příběhu cítí určitý náznak toho, že mluvím o aktuálním dění, nepsala jsem to s tímto úmyslem, ale v zásadě se tomu nebráním.
TM: Vrátíme se k panu Frostovi, a to přímo k jeho hlavnímu hrdinovi Zikmundu Frostovi. Nedávno vyšla recenze, ve které byl pan Frost nazván Supermanem, kterému se všechno strašně daří. Chtěla bych se zeptat, zda má také negativní vlastnosti, které jsou trošku omezující...
OF: Frost je válečný mág, což s sebou nese několik nepříjemných věcí. Pamatuji doby, kdy všichni mágové byli svobodní, mohli si dělat, co chtěli a samozřejmě toho patřičně využívali a zneužívali. Co se týká samotného Frosta, ten žil prý na hradě Krotenful a sám má ještě starší původ. Je hodně fixovaný na svůj domov. Můžeme říct, že váleční mágové byli agresivní, teritoriální a hlavně mstiví. Žádnou křivdu nikomu neodpustí, nezapomínají, i kdyby to mělo být za dobu, která přesahuje lidský život. Další charakteristickou věcí je schopnost, která u nich často přechází záchvaty. Tato vlastnost není hezká, využívání bodných a sečných zbraní bylo hrozivé.
OF: Ankara (hlavní hrdinka knihy Válka zrcadel) a konflikt, ve kterém se pohybuje, je zajímavý tím, že ona jako jediná se snaží najít řešení. Snaží se nepřítele pochopit, nesnaží se s ním válčit. Jak jsi byla schopná sepsat motivaci a co pro tebe znamenalo, že se člověk snaží o takovou věc?
TM: Ankaru určuje řada věcí. V první řadě to, že vyrostla v ghettu, následně se dostala k mágům, kde byla zneužívána pro své schopnosti. Byla využívána jako zbraň, člověk, který získává pro ostatní informace. Zároveň si myslím, že v Ankaře je zdravé jádro a to se uchovalo navzdory tomu, čím vším si prošla. Já jako člověk, který má leccos za sebou, si říkám, že není důležité, čím člověk projde, ale to, jak ho to zformuje a jestli si dokáže udržet určitý morální náhled na svět. A v okamžiku, kdy se má rozhodnout, rozhodne se tak, aby učinil co nejmenší škody. Samozřejmě to může být velice relativní.
TM: V románu je typ jakéhosi válečného konfliktu, který se odehrává v době, kdy jsou hrdinové zakletí v minulosti. Na území České republiky se odehrává válečný konflikt, ale není přesně řečeno jaký. Můžeme čekat, že se v budoucnu k tomuto tématu vrátíš a rozpracuješ ho? Všichni se těšíme na Kotletův SPAD, na jeho porkačování. Hodláš psát něco podobného, nebo máš pocit, že bys lezl mistrovi do zelí?
OF: Já zůstanu u svých mixů fantasy s historií. Co se týká toho válečného konfliktu, došlo ke zrodu dalšího mága, který hraje důležitou roli. Příběhy tohoto mága už jsou napsané a protože člověk se postupně vypisuje, mění styl, takže je tady spousta věcí, které se dají udělat jinak, např. zkusit nové prostředí.
-red-
