1179 a do služeb církve byla věnována jako dítě ve věku pouhých osmi let vlastní matkou a přinucena stát se jeptiškou - služkou. Na oplátku dostala její matka dost peněz, aby mohla zaplatit věno svým starším dcerám. Očekávalo se, že Hildegarda svůj život odevzdá církvi a prožije ho v tichém odevzdání jako služebná mladé jeptišky Jutty von Sponheim. Byla umístěna do její malé cely, zazděná a přinucena žít s ní. Ona ale odmítla Juttiny masochistické praktiky schovávané za zbožnost a hledala útěchu v knihách a studiu, učila se o bylinách a trávila čas ve svých vizích. Když Jutta asi po třiceti letech zemřela na následky vlastního šílenství i nenávisti k sobě samé, Hildegarda se dostala ze svého soukromého vězení na svobodu.
Rozkvetla, ožila a následovala hlas, který ji vedl. Konečně našla své životní poslání. Začala mluvit i
psát o svých vizích, které považovala za božské. Byla jednou z prvních feministek a reformátorů církve. Osvobodila nejen sebe, ale i své sestry jeptišky ze zajetí zkostnatělé a mravokárné církve, která ničí lidského ducha i duši. Založila pro ně jejich vlastní ženský klášter, v němž přijala funkci abatyše. Během svého života zaznamenávala své náboženské vize a sepsala je do tří knih. Také skládala hudbu a psala knihy o přírodní medicíně.Mary Sharrattová má takový styl vyprávění, který člověka okamžitě vtáhne do příběhu, zachytí si ho drápkem a nepustí. Přestože se velká část knihy odehrává v malé místnosti, děj je zajímavý, svižný a nikde jsem nepostřehla žádná hluchá místa nebo nudné kapitoly. Kniha mi pomohla lépe pochopit svět, o kterém jsem věděla jen málo. Hildegarda byla neskutečně inspirující žena a Mary Sharrattová ji na stránkách své knihy Iluminace doslova znovu probudila k životu.
-ice-
