Na svém facebooku Gabriela Koukalová napsala:
Věřím, že můj příběh může pomoci spoustě sportovců, i mnoha holkám, které měly nebo mají podobné problémy jako jsem měla já. I všem lidem, kteří se potýkají s nepřízní osudu nebo bojovali či bojují s nějakým onemocněním.
Já totiž byla nemocná. Měla jsem anorexii a bulimii, možná kombinaci obojího. Je to tak. Už se nechci skrývat a vymýšlet si. Vím, že to bude teď téma a věřím, že na to jsem připravená. V následujících týdnech budu odpovídat na otázky medií a je to tak správně. Je třeba toto tabu zbořit. Mé nemoci se ale věnuji jen v jedné kapitole. Kniha zdaleka není jen o ní, stejně jako není můj život jen o ní.
Jsou to slova, která zní opravdově, upřímně, mnoho z nás jistě šokují, překvapí. A v neposlední řadě v nás vzbudí zájem poznat Gabrielu Koukalovou ze stránek této knihy.
Ukázka z knihy
Chybělo posledních sto metrů a já už nevěděla, kde mám ty síly brát. Trať jsem viděla nahnutou, jako bych si dala pět piv. Už jsem se jen těšila, jak v cíli padnu na zem a bude po všem. Jela jsem nadoraz a bylo mi, jako bych se topila a doufala, že mě někdo vytáhne na břeh. Vzpomněla jsem si na letní přípravu, kdy jsem zdejší cílovou rovinku projížděla na kolečkových lyžích a na gumě za sebou tahala trenéra. Když jsem to zvládla tehdy s ním, zvládnu to i teď sama.
A pak jsem tím cílem projela.
Podívala jsem se na tabuli, kde vedle mého jména a času svítilo minus. Bylo to nejhezčí minus mého života. Důkaz toho, že jsem ten den byla nejrychlejší.
