Všechno to začalo na dálkovém treku v Kanadě, který se jmenuje Great Divide Trail a vyráží na něj 50 lidí ročně. V noci nám kolem stanu chodil medvěd a očuchával ho. V tu chvíli přemýšlíte, zda je vaše karma dost dobrá na to, abyste umřeli. A já zjistil, že mám na čem pracovat. Někdy v tu chvíli vznikl nápad na Stezku, tedy trek, který by mohl dostat lidi do přírody.
Co všechno už ke Stezce vzniklo?
Asi už úplně všechno. Dvě krásné knížky, podcast, desetidílný televizní seriál s Mirkem Vladykou coby průvodcem, lidi už mají i tetování Stezky. Vlastně nám chybí jen to, aby někdo pojmenoval své dítě Stezka nebo Stezkař a pak ještě schází Tik Tak (sociální síť TikTok, pozn. red.). Tak moderní nebudeme asi nikdy.
Co konkrétně nabídnou čtenářům knihy?
Knížky mají tři vyprávěcí roviny. V první je povídání o etapách, druhá je o samotné Stezce, třetí pak nabízí příběhy lidí, kteří se na Stezku vydali a je zde nějaký přesah. V nové knížce je ještě čtvrtá rovina, a to jsou příběhy Trail Angels. Celé je to tedy příběhové, s nadsázkou, aby se čtenář pobavil, nasmál, něco trochu dozvěděl, inspiroval a třeba nakonec vyrazil.
Kdo jsou to Trail Angels?
Trail Angels jsou lidé, kteří bydlí a žijí na dané dálkové trase (v našem případě Stezce) nebo poblíž a ve svém volném čase a zdarma pomáhají lidem, kteří putují. Tento systém jsme sem přenesli ze slavných světových dálkových tras a obrovsky se tady chytil. Tihle lidé jsou neuvěřitelní a já si moc přeju, aby je ostatní respektovali a chovali se k nim slušně, protože to je jedna z věcí, na které jsem opravdu pyšný. Mým přáním je, aby nám to tady vydrželo, protože díky tomu vzniká úžasná komunita a ta setkání jsou skvělá.
Stezka Českem má v knižní podobě jedno prvenství. Je to první česká outdoorová knížka přeložená do angličtiny. Jak vznikl nápad na překlad?
Tím, jaký je Stezka fenomén, a že je v největší aplikaci dálkových treků na světě,tak na ni vyráží i spousta zahraničních turistů. Je to tedy zajímavé i pro novináře z okolních zemí. A partnerem Stezky je CzechTourism, který toto vnímá jako obrovskou příležitost k prezentaci Česka v zahraničí. Ale na rovinu vám řeknu: překládat do angličtiny Rákosníčka nebo Jiřinu Bohdalovou, to dalo zabrat!
Kolik času by si měl člověk, který se rozhodne jít celou trasu najednou,vyhradit?
Ideální tolik, aby se nemusel hnát a bavilo ho to. Jednu větev, tedy 1000 km, nám lidé v průměru ujdou za 25-35 dní. Je dobré dát si rezervu, abyste si to mohli užít a nemuseli se hnát, to je pak škoda. Stezka Českem má motto, že může jít každý.
Znamená to, že se na ni mohou vydat například i maminky s kočárkem, starší lidé, hendikepovaní i malé děti?
Může jít každý, to je ta odpověď. Nejmladšímu Stezkaři jsou tři měsíce, nejstarší Stezkařce 84 let. A mezitím už vyrazili lidé všech věkových kategorií a všemi způsoby. A je jedno, zda jdete normálně, pozadu nebo po jedné noze. Je to vaše cesta, váš důvod a váš příběh. Důležité je vyrazit, příběhy čekají!
Kde a kdy je nejlepší začít?
V Čechách je to v podstatě jedno. Stezkaři chodí přes Vánoce, Silvestra… Záleží, jaká je zima, letos se dalo chodit od března. Takové častější období je od poloviny dubna až do listopadu. Ale čtenářům těchto řádků bych doporučil vyrazit třeba… hned.
Vy sám máte za sebou i zahraniční traily, které jsou mimo cesty a značení. Co je nutné v těchto případech dodržovat, aby se člověk orientoval a šel správným směrem?
Já bych řekl, že cokoliv, ale z vlastní zkušenosti vím, že takové ty rady jako mech na stromě nebo tvar mraveniště moc nefungují. Mech roste všude a mravenci vás pokoušou. A proto máme v ČR nejlepší značení od Klubu českých turistů a o to je to vše lehčí.
Chystáte do budoucna ještě nějakou další knihu, třeba o vašich zahraničních cestách?
Nápadů je spousta, takže se toho chystá hodně. Jak se Stezkou, tak s naším cestováním. Ale rád se nechám překvapit a… uvidíme.
Přeji vám, ať vám to šlape!
Text: Kateřina Žídková
Foto: Jakub Stadler
