Druhý díl „redukční bible“ Jídlo jako životní styl je zde! Pod oběma díly je podepsána Petra Lamschová, šéfredaktorka časopisu Dieta, a Petr Havlíček, specialista na výživu a popularizátor zdravého životního stylu. Ve svých knihách odpovídají na mnoho otázek týkajících se zdravého životního stylu, hubnutí či udržení tělesné hmotnosti. Spolu s kolegy z Dietatour také jezdí po celém Česku, zkoumají životní a stravovací návyky a vysvětlují, co vše má na zdraví a tělesnou hmotnost vliv.
V dubnu vyšel druhý díl knihy Jídlo jako životní styl. Co se v ní čtenáři dozvědí nového?
Petr: První kniha Jídlo jako životní styl se tematicky zaměřovala především na ty, kteří se snaží zhubnout. Druhý díl je tematicky rozdělen do sedmi sekcí. Každá sekce obsahuje opět otázky a odpovědi na dané téma a k tomu typické recepty.
Petra: Je pravda, že v prvním díle jsme se snažili shrnout dohromady vše o hubnutí, dietách a zdravém životním stylu. Zjistili jsme, že se čtenářům líbí styl otázek a odpovědí, ve kterých se leckdy sami poznali. K tomu jsme jim tehdy připojili samozřejmě zdravé recepty. Tak jsme se tentokrát rozhodli v tomto trendu pokračovat. Celou knihu rozdělili do sedmi sekcí: Věčná dietářka, Udržování váhy, Menopauza, Děti, Těhotenství a období po porodu, Sport a Práce na směny. V každé sekci opět čtenáři najdou otázky a odpovědi a také recepty, které jsou pro danou kategorii vhodné.
Rozhodne-li se člověk žít zdravěji, začne dodržovat zásady správné výživy, více sportovat - za jak dlouho se může změna životního stylu projevit na jeho zdraví, případně i na redukci hmotnosti?
Petr: Jsou věci, které může poznat téměř ihned - například dostatek energie nebo zmírnění či vymizení zažívacích obtíží. Trochu déle trvá úprava metabolických onemocnění - pokud samozřejmě souvisí tato onemocnění s chybným životním stylem. Redukce váhy je během na delší trať.
Petra: Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je potřeba vytrvat. Niko nemůže očekávat, že když se několik let cpal hranolkami, smaženým a těžkou a tučnou stravou, zmizí mu faldíky za pár dní. Chce to vytrvat. Motivovat se. Vydržet a ono to půjde. Já jsem začala mít volné kalhoty asi po dvou měsících. A stále se ještě snažím. :-)
V knize Jak se hubne v Čechách jste spolu s kolegy z Dietatour přinesli čtenářům odpovědi na řadu otázek. Jedna z nich se týkala obezity a hubnutí dětí. Píšete, že v případě obézního dítěte je potřeba změnit životní styl a stravování celé rodiny. Ale jak omezit dětem traumata, když pak ve škole vidí, co jedí ostatní? A jak lze vyřešit stravování dítěte přes týden? Většina přece jen jí ve školní jídelně...
Petr: Tato otázka na mě působí jako alibismus, abychom nemuseli cokoli v životě měnit. Rozhodně si nemyslím, že by pro dítě mělo být traumatem to, že jí jinak, než jeho spolužáci. Jde o to, jaké informace mu my rodiče předáváme. Rovněž tak nevidím zásadní problém ve školních jídelnách. Dítě doma snídá, do školy si nese svačinu, odpoledne má opět svačinu od rodičů a rovněž tak i večeři. Takže oběd tvoří pouhých 25-30% z celkového denního energetického příjmu. Pokud dítě žije aktivně a 70-75% jeho stravování je správně, pak si nemyslím, že oběd by měl všechno hatit.
Petra: Asi každý z nás má zkušenosti se školní jídelnou. Někdo lepší a někdo horší. Myslím si, že od dob revoluce urazily velký kus cesty a dnes nabízejí dětem rozhodně kvalitní a chutné obědy. Já dodnes s láskou vzpomínám na špenát s brambory a vajíčkem a nebo třeba žemlovku.
Tvrdíte, že ke správné činnosti mozku je potřeba dostatek cukru. Není třeba se ho tedy tolik obávat, jak si lidé mnohdy myslí. V jaké formě bychom měli sacharidy přijímat?
Petr: To netvrdím jen já, ale dozvídá se to každý student zdravotnického oboru. Pro mozek je prostě palivem glukóza. Nic jiného. Tečka. Správné cukry bychom ale měli přijímat ve formě tzv. polysacharidů, neboli komplexních cukrů, kdy se jedná o dlouhé řetězce jednoduchých cukrů, spojených dohromady. Tyto polysacharidy se musí delší dobu trávit a případně i v játrech měnit. takže onu glukózu uvolňují do krevního řečiště pomaleji, než jak by tomu bylo v případě konzumace jednoduchých cukrů. Tím je udržována stabilní hladina krevního cukru, která je nezbytná pro efektivní hospodaření s cukry. Základním zdrojem polysacharidů v naší stravě jsou celozrnné cereálie a výrobky z nich a luštěniny.
Petra: Takže se nebojte a i večer si dejte přílohu. Nemusí jí být tolik, ale aby vám mozek správně pracoval, je nutná. Milé dámy, pozor – salát a maso večer - bez sacharidů – to je špatně. :-)
Je pravda, že pokud je člověk fyzicky aktivní, nemusí se bát tuků, protože jsou pro něj ideálním palivem?
Dá se ve zkratce říci, že duševně pracující se nemusí bát cukrů a fyzicky pracující tuků?
Petr: Tuků bychom se měli trochu bát všichni. Jsou sice ideálním palivem pro vytrvalostně pracující svaly, nicméně 99% lidí nemá už ani omylem tolik pohybu, jako měli naši předkové, kdy tučná jídla byla nutná pro zajištění dostatečného množství energie. Tuky - především tuky živočišného původu - při nadbytečném příjmu negativně ovlivňují naše zdraví a jsou jednou z příčin neustále narůstajícího počtu lidí s nadváhou nebo obezitou a lidí s metabolickými poruchami - především kardiovaskulárními onemocněními a diabetu II. typu. Takže, člověk, který je fyzicky aktivní, může mít jídlo o trochu tučnější, rozhodně si ale nemusí přestat množství tuků ve svém jídle hlídat!
Petra: Já už dnes vím, že se tuků nemusím bát a vyřazovat je ze svého jídelníčku zkrátka nejde. Ale taky už nemusím tučná a smažená jídla, po kterých je mi dnes díky zdravé stravě opravdu špatně a těžko. Takže smažený řízek raději ne, ale pár kapek oleje v salátu je opravdu fajn.
Nedostatečný spánek může podle aktuálních informací způsobovat nestabilitu tělesné hmotnosti a rozvoj obezity. Kolik hodin by měl tedy člověk spát, aby stihl organismus dostatečně zregenerovat? Dá se to vůbec stanovit obecně nebo je to příliš individuální?
Petr: Otázka množství spánku je skutečně vysoce individuální. Všeobecně se uvádí, že zdravý dospělý člověk by měl spát 6-8 hodin denně. Méně či výrazně více spánku se považuje za patologii. Nicméně, jsou mezi námi i tací, kterým opravdu postačují 4 hodiny spánku denně, aniž by to negativně ovlivňovalo jejich zdraví.
Petra: Já na rozdíl od Petra, který spí opravdu málo hodin, potřebuji ke svému spánku oněch zmíněných 6-8 hodin. Navíc, spánek je pro nás ženy lepší než kdejaký drahý krém na vrásky. Tak proč si tuhle speciální kůru na pleť nedopřát. :-)
Často se řeší vhodnost užívání různých doplňků stravy. Ačkoli je užívání těchto doplňků individuální záležitost, dá se např. říci, které vitamíny a minerály neuškodí nikomu? Které se dají užívat jako vhodná prevence proti zdravotním problémům a na posílení obranyschopnosti organismu?
Petr: Za smysluplné považuji v současné době užívání antiooxidantů, neboli ochranných látek, které chrání naše buňky před destrukční činností volných radikálů. Volné radikály způsobují rychlejší stárnutí našeho organismu a mohou být i příčinou mnoha onemocnění, včetně onkologických. Antioxidanty se běžně nacházejí v některých potravinách, ale obávám se, že při jejich mnohdy nepřirozené produkci obsah antioxidantů klesá. Navíc, aktivita volných radikálů u mnoha z nás narůstá, takže v této situaci přirozené zdroje přestávají být dostačujícími. Pro mne jsou vhodnou formou antioxidantů jejich přírodní extrakty, nikoli však látky synteticky vyrobené. Jinými slovy, užívání mega dávek vitamínu C dle mého názoru nejenže nic neřeší, ale může způsobit i zdravotní komplikace. Proto preferuji spíše přirozené látky, kde jsou obsažené v přirozené synergii.
Petra: Já od Petra vím, že občas není ani proti karnitinu, lecitinu a případně probiotikům. Ale chce to vzít rozumně a raději se o jejich užívání poradit s odborníkem, než jich polykat kvanta. Z osobní zkušenosti můžu doporučit užívání extraktu z hlívy ústřičné, který je skvělý zvláště v období chřipek a viróz.
Ve Vašich receptech se často vyskytuje rezistentní škrob. Co to je a kde ho seženeme?
Petr: Rezistentní škrob je zcela přirozený škrob z kukuřice s vysokým obsahem nestravitelného podílu, takže jsme schopni tímto způsobem navýšit obsah vlákniny, aniž by utrpěly chuťové vlastnosti výsledného produktu. Na trhu je v současné době jediný produkt pod názvem Hi maize a lze jej sehnat v lékárnách, prodejnách zdravé výživy anebo v internetových prodejnách.
Petra: Tento škrob můžu jen doporučit, je skvělý jak na pečení, tak na vaření a pokud budete chtít zjistit, kde jej koupit, odkaz najdete v naší nové knize.
Změna životního stylu se často řeší v souvislosti s hubnutím. Je naopak nějaký recept na zvýšení tělesné hmotnosti? Existuje nějaká rada, potřebujeme-li „obalit kosti“ a nedaří se nám to?
Petr: Platí stejné zásady jako při hubnutí, samozřejmě ale s určitými specifiky. Především je nezbytně nutné provozovat takové aktivity, kdy dochází ke stimulaci svalové hmoty k jejímu růstu, což není zátěž vytrvalostní, ale silová (tedy "cvičení v posilovně"). Druhou věcí je energetika příjmu. Na rozdíl od hubnoucích musí být příjem větší než výdej. Rovněž tak množství bílkovin a tuků by mělo být podílově lehce vyšší, než u člověka hubnoucího. A samozřejmostí je i dostatek odpočinku, aby svaly měly kdy růst. Takže správné jídlo, vhodný pohyb a dostatek odpočinku - neboli stejné klíčové zásady, jako u hubnoucího, jen se samozřejmou modifikací.
Petra: Z mého laického hlediska je důležité najít si vhodného odborníka, který vám s vaším problémem poradí. Ono s hubnutím i přibíráním je to stejné. Musíte vědět, jak na to. A sami leckdy vydedukujeme svůj postup špatně.
A nakonec bychom mohli lehce změnit téma. Léto se blíží a nás by zajímalo, jak trávíte letní dovolenou. Kam se letos chystáte?
Petr: Jo, tak to je zatím ve hvězdách. Ještě nevím, ale určitě něco bude. A doufám, že v aktivní podobě. Opékání se na rozpálené pláži v tropických destinacích opravdu není mým koníčkem. :-)
Petra: Tak já odpovím za Petra. Nebude to sice dovolená, ale cestování rozhodně ano. Na konci května spolu s dalšími odborníky vyrážíme na třetí ročník Dietatour. Projedeme opět celou Českou republiku a budeme odpovídat všem, kteří se přijdou zeptat.
